Tříletá Carol se jednoho večera stane svědkem vraždy svého otce a jeho milenky. Vrahem je její matka Lucy, která se nečekaně vrátila dřív domů, popadla sekyru a oběma uťala hlavu. Následujících dvacet let strávila v psychiatrické léčebně a nyní se vrací zpět na farmu, aby zde po boku své dcery, bratra a jeho choti začala nový život. Lucy se však straní cizích lidí a trpí zlými sny, ve kterých si prožívá ono peklo znovu. Ztráta sebevědomí a podivné matčino chování dělá Carol starosti, protože se má brzy vdávat a potřebuje matčinu oporu. Přecitlivělá Lucy je však naprosto nevyzpytatelná a ve vypjatých situacích se přestává ovládat. Navíc začnou umírat další lidé, ale kdo je skutečně vrahem?(SOLOM.)
Když Joan Crawford podvedl manžel, v afektu popadla sekeru a oběma spícím cizoložníkům uťala hlavy. Následujících dvacet let strávila v blázinci. Její dcera, která byla jako tříletá svědkem tohoto masakru, věří, že všechny pocuchané nervy byly matce v sanatoriu důkladně učesány a topůrka už se ani nedotkne. Prostředí venkovské farmy, kde budou společně žít, ji určitě přivede na jiné myšlenky. Matka je ale mezi lidmi celá nesvá, dcera ji přesvědčí, aby si zvýšila sebevědomí nějakými nákupy a co byste řekli? Než jí oschne řasenka, místní černá kronika má o čem psát. ;-) Druhý nebo třetí film v řadě asi patnácti, které zaměstnávaly zanedbávané herečky středního a staršího věku jako vraždekyně a psychopatky v groteskních hororech, poskytl Joan Crawford IMHO zajímavější úkol než ten první. V Co se vlastně stalo s Baby Jane? hrála prim Bette Davis v efektnější ze dvou hlavních rolí, kdežto v Strait-Jacket není žádná postava zcela rovnocenná vražedkyni Lucy. Je to žánrově poplatné, přesto překvapivě věrohodné drama ženy, která doživotně pyká za dávný hřích. Při každém pokusu o socializaci ji zastihnou dávné vzpomínky na to, co provedla. Pokus navázat po dvaceti letech izolace na předchozí, normální život a dvě traumatické dekády vytěsnit z mysli nevychází. Lucy je přecitlivělá na každou letmou zmínku, náznak, volnou asociaci. A vědomí, že dělá ostudu své dceři, kterou připravila o otce a vlastně i o matku, její pocit viny jen prohlubuje a dělá z ní rozechvělou blábolivou trosku. Herectví Joan Crawford bylo v sedmé dekádě století už krapet archaické, příliš vnějškové - ovšem v této neurotické roli bylo k nezaplacení. Opravdu skvělá kreace. Film navíc pěkně odsýpá, vraždy neukazuje explicitně a přesto je krásně zlověstný. Robert Bloch napsal po Psychu další působivý portrét vraha; podobný ve více ohledech, než o kolika můžu psát v komentáři, ale dostatečně odlišný, aby měl čím překvapit. Moje titulky najdete zde 70%(27.8.2010)
Podobny priklad ako Taste of Fear od Hammeru. Je to pekne vymyslene, prekvapive, s dobrou atmosferou a tu navyse aj exceluje aj skvela Joan Crawford. Utinanie hlav sekerou jej ide rovnako dobre ako budovanie vztahu s dcerou a vyrovnavanie sa so sialenstvom. Na to, aby to vsak bol skutocny masterpiece tomu nieco chyba. Mozno silnejsia vizualna stranka. Ale inak milovnikom starych filmov velmi odporucam ako vynikajucu jednohubku(aj ked to posobi ako o dekadu starsi film nez v skutocnosti je) 9/10(17.12.2018)
Svěrací kazajka je slušný "Hitchcock", režírovaný někým jiným, napsaný však "psychem" Robertem Blochem. Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar, máma zase za osmnáct, dcera bez dvou za dvacet. Ovšem nejlepší je na tom filmu původní plakát (ten červený, viz IMDB), fajnšmekři si užijí konec s bezhlavou Columbií a pochopí humornou expozici, jež je jakousi aluzí na němé filmy a herecké začátky Joan Crawfordové. Já si užil i podvratný tónek filmu, který se odehrává na malebném, jižansky spořádaném venkově, obývaném spolehlivými, náležitě starosvětskými a skrz naskrz konzervativními "pilíři společnosti". I tam ale stříká krev! PS. Leeho Majorse, hrdinu mého dětství ze seriálu The SIx Million Dollar Man, jsem krucinál vůbec nepoznal! Shocking! To jen na okraj...(9.11.2008)
Dalsi parada s bozskou Joan. Tyhle labilni schizofrenicky ji sly vzdycky vyborne. Dulezite taky je uvedomit si, ze v dobe nataceni tohoto filmu ji bylo uz temer 60 let. Neuveritelne... A Diane Baker tu naivni kravku zahrala taky vytecne. Film mi prisel spis jako ctyricitkovy, nez polovina sedesatek. Coz mi vubec nevadi... Cele bych to na zaver shrnul parafrazi z legendarni Studny, aneb "Toho vecera se Joan podivne kyvala..." :)(26.5.2015)
William Castle byl opravdu divný patron, který si však získal celou škálu příznivců a diváci některé jeho filmy opěvují dodnes. Ve spolupráci se scénáristou Robertem Blochem (Psycho) se jim podařilo vytvořit celkem zajímavý kousek, který určitě stojí za pozornost. Strait-Jacket se může především opírat o herecké obsazení, protože jak Joan Crawford, tak i Diane Barker předvedly velice solidní výkony a díky svému „půvabu“ si mne obě získaly. Venkovské prostředí a pošramocená pověst hlavní hrdinky (nebo lépe řečeno její nevyrovnané chování) dokázali navodit potřebnou potemnělou atmosféru, ve které samozřejmě nechyběla ani pořádná dávka napětí. Vraždy i postupné poodhalování skutečné pointy jsou provedeny decentním způsobem, který nenechá diváka chladným a zároveň ho přivede „do varu“, navíc ten závěr se jim skutečně povedl.(20.10.2012)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Oskar
Když Joan Crawford podvedl manžel, v afektu popadla sekeru a oběma spícím cizoložníkům uťala hlavy. Následujících dvacet let strávila v blázinci. Její dcera, která byla jako tříletá svědkem tohoto masakru, věří, že všechny pocuchané nervy byly matce v sanatoriu důkladně učesány a topůrka už se ani nedotkne. Prostředí venkovské farmy, kde budou společně žít, ji určitě přivede na jiné myšlenky. Matka je ale mezi lidmi celá nesvá, dcera ji přesvědčí, aby si zvýšila sebevědomí nějakými nákupy a co byste řekli? Než jí oschne řasenka, místní černá kronika má o čem psát. ;-) Druhý nebo třetí film v řadě asi patnácti, které zaměstnávaly zanedbávané herečky středního a staršího věku jako vraždekyně a psychopatky v groteskních hororech, poskytl Joan Crawford IMHO zajímavější úkol než ten první. V Co se vlastně stalo s Baby Jane? hrála prim Bette Davis v efektnější ze dvou hlavních rolí, kdežto v Strait-Jacket není žádná postava zcela rovnocenná vražedkyni Lucy. Je to žánrově poplatné, přesto překvapivě věrohodné drama ženy, která doživotně pyká za dávný hřích. Při každém pokusu o socializaci ji zastihnou dávné vzpomínky na to, co provedla. Pokus navázat po dvaceti letech izolace na předchozí, normální život a dvě traumatické dekády vytěsnit z mysli nevychází. Lucy je přecitlivělá na každou letmou zmínku, náznak, volnou asociaci. A vědomí, že dělá ostudu své dceři, kterou připravila o otce a vlastně i o matku, její pocit viny jen prohlubuje a dělá z ní rozechvělou blábolivou trosku. Herectví Joan Crawford bylo v sedmé dekádě století už krapet archaické, příliš vnějškové - ovšem v této neurotické roli bylo k nezaplacení. Opravdu skvělá kreace. Film navíc pěkně odsýpá, vraždy neukazuje explicitně a přesto je krásně zlověstný. Robert Bloch napsal po Psychu další působivý portrét vraha; podobný ve více ohledech, než o kolika můžu psát v komentáři, ale dostatečně odlišný, aby měl čím překvapit. Moje titulky najdete zde 70%(27.8.2010)
pepo
Podobny priklad ako Taste of Fear od Hammeru. Je to pekne vymyslene, prekvapive, s dobrou atmosferou a tu navyse aj exceluje aj skvela Joan Crawford. Utinanie hlav sekerou jej ide rovnako dobre ako budovanie vztahu s dcerou a vyrovnavanie sa so sialenstvom. Na to, aby to vsak bol skutocny masterpiece tomu nieco chyba. Mozno silnejsia vizualna stranka. Ale inak milovnikom starych filmov velmi odporucam ako vynikajucu jednohubku(aj ked to posobi ako o dekadu starsi film nez v skutocnosti je) 9/10(17.12.2018)
Cushing
Svěrací kazajka je slušný "Hitchcock", režírovaný někým jiným, napsaný však "psychem" Robertem Blochem. Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar, máma zase za osmnáct, dcera bez dvou za dvacet. Ovšem nejlepší je na tom filmu původní plakát (ten červený, viz IMDB), fajnšmekři si užijí konec s bezhlavou Columbií a pochopí humornou expozici, jež je jakousi aluzí na němé filmy a herecké začátky Joan Crawfordové. Já si užil i podvratný tónek filmu, který se odehrává na malebném, jižansky spořádaném venkově, obývaném spolehlivými, náležitě starosvětskými a skrz naskrz konzervativními "pilíři společnosti". I tam ale stříká krev! PS. Leeho Majorse, hrdinu mého dětství ze seriálu The SIx Million Dollar Man, jsem krucinál vůbec nepoznal! Shocking! To jen na okraj...(9.11.2008)
vitekpe
Dalsi parada s bozskou Joan. Tyhle labilni schizofrenicky ji sly vzdycky vyborne. Dulezite taky je uvedomit si, ze v dobe nataceni tohoto filmu ji bylo uz temer 60 let. Neuveritelne... A Diane Baker tu naivni kravku zahrala taky vytecne. Film mi prisel spis jako ctyricitkovy, nez polovina sedesatek. Coz mi vubec nevadi... Cele bych to na zaver shrnul parafrazi z legendarni Studny, aneb "Toho vecera se Joan podivne kyvala..." :)(26.5.2015)
SOLOM.
William Castle byl opravdu divný patron, který si však získal celou škálu příznivců a diváci některé jeho filmy opěvují dodnes. Ve spolupráci se scénáristou Robertem Blochem (Psycho) se jim podařilo vytvořit celkem zajímavý kousek, který určitě stojí za pozornost. Strait-Jacket se může především opírat o herecké obsazení, protože jak Joan Crawford, tak i Diane Barker předvedly velice solidní výkony a díky svému „půvabu“ si mne obě získaly. Venkovské prostředí a pošramocená pověst hlavní hrdinky (nebo lépe řečeno její nevyrovnané chování) dokázali navodit potřebnou potemnělou atmosféru, ve které samozřejmě nechyběla ani pořádná dávka napětí. Vraždy i postupné poodhalování skutečné pointy jsou provedeny decentním způsobem, který nenechá diváka chladným a zároveň ho přivede „do varu“, navíc ten závěr se jim skutečně povedl.(20.10.2012)