Nastala chyba při přehrávání videa.
  • H34D
    ***

    Typický český film, který pomocí lehkého humoru a "svěrákovských" postav zpracovává random období v Československé historii, vytváří u diváka pocit nostalgie, něhy a místy i trochu toho mrazení. Problém je, že po filmech jako Pelíšky, či Musíme si pomáhat, už nemá tento koncept, co nového říct. Tedy ne, pokud se tyhle scénáře budou psát jak přes kopírák... Ve zkratce každé hodnocení v intervalu 2* - 4* je validní a má de facto stejnou výpovědní hodnotu (odvíjí se pouze od momentálního naladění diváka). 6/10(26.12.2017)

  • Rimsy
    ***

    Jan Svěrák zahazardoval a příběh svého otce natočil podle vlastního scénáře. Nesourodost témat a absence dramatičnosti pak vede k tomu, že jsme dostali horší kopii Obecné školy, která očividně plýtvá talentem před i za kamerou, ale aspoň potěší technickou suverenitou a příjemnou atmosféru. Chtěli jsme však mnohem víc.(24.8.2017)

  • *CARNIFEX*
    **

    Veľmi som si prial aby to vypálilo inak, no bohužiaľ, tento snímok ani omylom nedosahuje kvalitu predošlých počinov Svěráka. Keby mi to nebolo trápne, postavím sa a odídem z kina skôr. Miestami veľmi silené, až mi to bolo nepríjemné. Ale zas, jeden účel to splnilo. Zabil som čas do vypuknutia Slovensko Slovinskej "vojny" v City Aréne v Trnave! A poďme všetci: "Slovenskoooooo ..."(1.9.2017)

  • Morien
    **

    Nevím, jestli lze použít jako kompliment moje vyjádření, že jsem čekala, že to bude mnohem, mnohem horší. Film je po většinu času takový neutrálně nijaký. Linie s Vlkem je nějak neobratně (ne)vypointovaná a film tak končí jakoby zčistajasna a bez opravdového příběhového konce a změny či vývoje kterékoliv z postav. Co ale úplně nejvíc nefunguje a podráží filmu nohy je zcela nefunkční nastavení tónu a vyvážení drsných (a válečných) realit a vyměklé nostalgie. Za jedno mě úplně tahalo za uši tak tam vždycky čas od času zničehonic padala hrubá sprostá slova a za druhé postava Edova tatínka je úplně zprasená, ale opravdu skrz naskrz. Za jedno vůbec nenavazuje na Obecnou školu, jejíž pointou snad přece bylo, že táta je ten opravdový hrdina, sice má sem tam malé mouchy, ale ve výsledku je fakt borec. Za druhé se chová jako idiot a zejména ke svému synovi, až mi přijde nepochopitelné, proč by měl Eda mít takového tátu vůbec rád. A za třetí Vetchý kompletně selhává dodat té figuře nějakou dimenzi a zůstává u stupidní karikatury. S trochou fantazie si jde představit, že kdyby tu postavu hrál herec s nějakou grácií (jako třeba, hm, starý Svěrák, před dvaceti lety, že), tak by to mohlo jakž takž nějak vypadat, ale Ondra to určitě nezvládá. Takže absence "příběhu" by ve výsledku zase tolik nevadila, ale že nefunguje to, co ve filmu je, to už docela vadí.(3.1.2018)

  • JitkaCardova
    **

    Dobré postřehy, čím se lze nechat zaujmout, vypočítává Matty, ale zdůrazňuji, že jde o celkem snadno odhalitené záměry tvůrců, které nefungují i z dalších důvodů, než Matty uvádí: ať už proto, že dramatické momenty v rodině neodpovídají povaze ani vývoji naznačeného a odkrývaného konfliktu, takže některá rozhodnutí vyznívají neodpodstatně, nechtěně směšně, absurdně či přímo rozčilujícně, anebo proto, že u dospělých herců je občas silně poznat, že hrají, jak jsou nepřirození (především Vetchý a Voříšková) - hlavně v komických (Vetchý) či sentimentálních (Voříšková) momentech. Čili tam, kde to divák cítí nejpalčivěji. Další nepříjemností je, že tam, kde stará poetika Zdeňka Svěráka byla nemilosrdně vtipná a úderná proto, že byla podložená silným příběhem a pointovala se v čase organicky stále více s tím, jak se rozvíjel děj a prohlubovalo nosné sdělení, v tomhle sledu epizodických scén a vzpomínek to působí trapně jako vyprávění vtipů, aby utekl čas, a poetika jako obšlehnutá, vykradená, či násilně vzorová - vyprázdněná. Frustrace, která přijde se závěrem, kdy pocítíte, že jste se nakonec dozvěděli mnohem méně, než bylo ve filmu naznačeno a slíbeno, a že jste vlastně vůbec nedostali příběh, a přitom je ve vás teď nahodile uloženo lecos, co nebylo nosné a dourčené ani pospojované, a teď to ve vaší hlavě straší jako nadbytečné a ztracené, je hodně nepříjemná a snadno převáží to celkem příjemné dobrodružství momentů strávených s dětskou partou, zájmem o postavu Vlka v podání výborného Oldřicha Kaisera nebo připomínáním si typických rysů tehdejšího venkova, těch poutavých, vlídných, přitažlivých, i těch syrových, krutých, až odstrašujících, ale každopádně jako celek konstitutivních pro každého, kdo ještě měl tu čest (jako o několikerých prázdninách u dědečka ještě zčásti i já) - to byla přitom nejpřirozenější a nejvýživnější linka, která udržovala pozornost a sympatie, byť nakonec se ukázalo, že poněkud uměle a podvodně, že totiž byla také spíše samoúčelně zneužitá a v celku díla nikam nedovedená. A film jako takový tedy považuji za nezvládnutý, nikoli pouze za nedotažený. *~(18.8.2017)

  • - Těžko uvěřitelná je scéna, kdy Edova maminka poté, kdy spolu se svou středostavovskou rodinou (manžel zaměstnanec elektropodniku, ona v domácnosti) narychlo opouští Prahu a stěhuje se k příbuzným na venkov, kteří kvůli tchánově karbanu přišli i o střechu nad hlavou, zde disponuje takovými v té době luxusními vymoženostmi jako je vysavač a elektrická žehlička. (vladous)

  • - Na několika záběrech figurují betonové sloupy elektrického vedení. Ty se ale v bývalém Československu začaly vyrábět až v roce 1958, v závodě Elektrovod Senec. V době děje filmu se používaly sloupy výhradně dřevěné. (emkon)

  • - Na filmu spolupracoval i vnuk Zdeňka Svěráka František Svěrák, syn Jana Svěráka, který je střihač a fotograf. V závěrečných titulcích je uveden jako druhý střihač. (OLDA8)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace