castor

castor

Michal Kočí

okres Žďár nad Sázavou
..úspěšně proplouvám..

120 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 40 79 118 157
    • 15.2.2019  21:40
    Vodonoš (1998)
    **

    Americký sen po sandlerovsku. Zvolil si atraktivní prostředí amerického fotbalu, udělal ze sebe otloukánka a pitomce, na kterého jsme u něj zvyklí, a znovu se nás snažil přesvědčit, že s dobrým srdcem to dotáhneme daleko. Určitě to není o popadání se za břicho, rozhodně se ale na druhou stranu divák nenudí. V týmu má navíc Sandler oscarovou Kathy Bates a několik sympatických karikatur, které do téhle buranské šaškárny solidně zapadají.

    • 14.2.2019  08:16
    Escape Room (2017)
    **

    Pár minut melou cestou na narozeninovou party nesmysly, následně plácají snad ještě větší kraviny na oné oslavě, aby po ní sedli do káry, která je zaveze za jistou únikovou hrou. Tvůrci nám okatě naznačí, že v partě jsou jisté třecí plochy a napětí (zejména u dvou dam), musíme vyslechnout další prázdné řeči a hle, půl hodinka je pryč. V dietní stopáži je to poměrně dost. Jsou to prachatí vyšňoření smradi, kteří nemají ani zrnko charismatu. A ačkoliv je tohle zážitkové trávení volného času o kódech, hádankách, úkolech a indiciích, místy to vypadá, že v tomhle případě scénář tak úplně neexistuje. Něco zajímavého se začne dít až po kontaktu zamilovaného párečku s ničivým plynem (další úmrtí jsou už naopak totálně mdlé). Závěr šel nějak mimo mě. Vizuálně to není nijak lákavé. A o atmosféře se už vůbec nedá mluvit.

    • 12.2.2019  12:21

    Marc Cherry, který stojí za „podobně laděnými“ Zoufalými manželkami, se vytáhl a „kvalitu“ drží dál. Carmen řeší, proč je tak sexy a chtějí ji líbat i ženy, jelikož produkční jejího alba s ní chce zkusit nepoznané, Taylor zase trápí, že ji opustil Michael. Adrianovi je představen nový člen rodiny, s čímž po návratu z nemocnice rozhodně nepočítal (očekával coby bolestné třeba nové golfové hole). A Marisol zjevně přitahuje problematické muže. Maraton neustálých třenic a nedorozumění mezi Zoilou a Genevieve už krapet unavuje. Stejně jako mdlé náhody a oslí můstky scénáristů á la zapomenutý Carmenin mobil u Jacklyn.

    • 11.2.2019  16:30

    Naše dámy moc nevěří, že by Blanca mohla být pachatelem toho, co policie tvrdí. A je evidentní, že u Stappordových se mnohé nepříjemnosti tají. Carmen si dál plní svůj velký sen, jen to má háček: její nová vydavatelka chce dvojité rande – se svým mužem. Aby to měl Spence jednoduší, přihráli mu scénáristé Ernestovu minulost: pravda o jeho roli v kartelu se Rosie rozhodně líbit nebude. Právě Ernesto nicméně díky adoptivní dceři Michaela a Taylor našel způsob, jak se vykoupit. Každopádně hodně okatá náhoda. Vybarvuje se i Jesse od Marisol, což se dalo čekat. Uvidíme, jak scénáristé naloží s ním. Sice to s tím nesouvisí, ale z Marisol se tak nějak „stala“ kočka.

    • 11.2.2019  16:26

    Sice nesledujeme jihoamerickou mýdlovou operu, ale tvůrci se k ní vědomě přibližují, respektive utahují si z ní. Rosie opouští Spence, protože Bůh to prostě vidí jinak. Navíc má nové šéfy Stappordovi, kolem nichž, jak víme, panuje řada otazníků. Konečně se dozvídáme, co se stalo s Blancou. Víme také, že Evelyn to s adopcí myslí skutečně vážně, i když se v dané organizaci u sociální pracovnice úplně dobře nezapsala („Denně utratím víc, než vy vyděláte za celý rok!“). To Zoila volá kvůli sestře o pomoc a nakonec má proti vlastní krvi zajímavý plán. Sebastian věří v Carmenin talent a vymyslí plán, která má v budoucnu zabezpečit hlavně jeho maličkost.

    • 11.2.2019  16:25

    S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě za.. a vlastně od toho se mnohé odvíjí. Účast dvou známých a vážených zástupců české herecké scény je prvním dílem úspěchu. Tomu, že si cestopisný pořad drží stálou sledovanost, pak pochopitelně přispívá civilní, nevtíravý a velmi příjemný náhled do zajímavých kultur. Navíc je to krátké a funkční.

    • 10.2.2019  16:28
    Jan Palach (2018)
    ****

    Zoufale přihlížel tomu, jak se společnost ubírala k rezignaci, jak se smiřovala se znepokojivou politickou situací. V lednu 1969 napsal své matce prostý vzkaz, vhodil do poštovní schránky dopisy, v horní části Václavského náměstí v Praze se načichal přineseného éteru, polil hořlavinou a škrtl sirkou. Tragický čin, který po následující dny, roky a nakonec i dekády nutil přemýšlet o stavu společnosti i hledání příčin. Živá pochodeň, kus historie. Výročím se nevyhneme, navíc rostoucí nechuť k představitelům země je pokaždé aktuální. Divák od začátku ví. Soustředí se tak na detaily, aby pochopili, proč se vysokoškolák ke svému činu odhodlal. Režisér Robert Sedláček vsadil na dobovost a absolutní přirozenost (bohužel je emočně prostý), nijak formálně neexperimentuje, chce, abychom mladíka vnímali jako stydlivého a naivního hrdinu, nikoliv coby nějaké fanatického blázna. Svá tajemství si přesto ponechal, tvůrci vychází ze vzpomínek, z toho, co se povídá, z toho, co se dochovalo. Přesto velká poklona před Viktorem Zavadilem v titulní roli, který emoce dokonale nese v očích. Silný je i jeho vztah s matkou, výtečně zahranou Zuzanou Bydžovskou, ač opakovaně poukazuje na její otevírání jeho pošty, přesto s tím vždy tak nějak počítá. Prostě k sobě mají hlubokou úctu. A my bychom měli mít úctu k lidem, kteří „něco“ udělali.

    • 9.2.2019  17:42

    Fenomén, který mě minul. A to docela velkým obloukem. Sice se objevuje v nejrůznějších žebříčcích a anketách na předních příčkách, ale jednoduše jsme se nepotkali. Narodil se v sousedním chlévě, a tak to měl spočítané. Po třiatřiceti letech ho omylem označí za mesiáše, nakonec skončí na kříži. Výsledek si neutahuje ani tak z křesťanství jako z pokrytectví církve obecně. Proti uvedení se pořádaly nejrůznější demonstrace, tiskly se varovné letáky, prostě urazil kdekoho. A díky kolotoči gagů rovněž i kdekoho pobavil. Mě teda ne. Mimochodem snímek by nevznikl bez finanční injekce od bývalého člena Beatles George Harrisona.

    • 8.2.2019  14:00

    Rezavá šílená panenka s černým smyslem pro humor je zpátky a řídnutí thrillerové atmosféry pokračuje. Přesto je to lehký posun nahoru oproti obecně kritizované dvojce. Přesto i tady nejde nevidět množství přešlapů a logických lapsů. Z Andyho je mladík nastupující na vojenskou školu, jakmile ale na její půdě dojde k první vraždě, je mu jasné, odkud vítr fouká. Motiv vraždící panenky, která má nejmenším naopak přinášet radost, tehdy prostě dokonale fungoval a i moje generace se nechala děsit a napínat solidní prací maskérů a trikařů.

    • 8.2.2019  13:58

    Sirény záchranářů nakonec nejedou pouze pro Taylor, ale po další chlípné hře i pro Adriana. V božích očích je Rosie dál vdaná za navrátivšího se Ernesta a to je pochopitelně potíž. Přizná se se svými pocity Spencovi, navíc nastupuje do nové práce u rodiny, u kterého se toho v posledních týdnech hodně událo. Zoile dál roste břicho, roste i apetit Marisol k Jessemu. Copak se asi chystá, když je hošan takový klaďas? Carmen se přizná, co všechno po ní Adrian požadoval – a od té doby i samotná Evelyn ví, co chce: dítě!

    • 8.2.2019  08:02

    Minule se ukázalo, že policie má stopu, která vede k nečekané osobě. Genevieve je tak v podezření a ačkoliv by neublížila ani mouše, nechce říct, proč má na mrtvého zlost. Navíc (jelikož jsou ženské ukecanými tvory)se citlivé skutečnosti dostávají až k Evelyn a ta s nimi naloží po svém. A problém bude mít i Zoila. Tajemstvím je opředené i napjaté manželství Stappordových, respektive jejich kroky posledních týdnů. Léky, které Taylor zobe, tomu navíc zrovna moc nepřispívají. A už také víme, co se dělo na knižním večírku Marisol. Právě ta má naopak příjemnější „starosti“: s novým služebným.

    • 7.2.2019  17:37

    Američané jsou zmlsaní, mají své připitomělé reality show, nekonečné kriminálky, oblíbené talk show, rádi se ale nechají zlákat něčím novým a neotřelým. Což mohou svérázné latinskoamerické služebné klidně být. Naivka Rosie se potkává po letech s Ernestem, Carmen zase hledá šaty, které půjčila Blance, a Adrianovy choutky gradují. Je nicméně třeba řešit i část těla, která se našla u Powellových na zahradě. Po odřezané noze se totiž jinde válela i ruka a obavy o „společenského vyděděnce“ jsou tak na místě. Policie má nicméně stopu, která vede k nečekané osobě.

    • 6.2.2019  17:50

    Má to své vztyčené ukazováky, ale celkově pořád tleskám. Pozornost je poctivě dělená mezi ústřední dámy, pořád mají zápletky šťávu a svérázný humor. Dávno údajně mrtvý manžel Rosie je ve Státech a Spence má hned kvůli nečekanému milostnému trojúhelníku plné ruce práce. Ernesto, jak jinak, je pochopitelně kořen. U Powellů je tradičně veselo, ovšem kouzelná Evelyn nehodlá na Adrianovy hrátky přistoupit. Vdává se těhotná Zoila a v průběhu obřadu se rozsekne hned několik tajemství. A tvůrci nám rovněž poodhalí, co se asi děje u tajnůstkářů Stappordových. Našlápnuto máme opět solidně.

    • 6.2.2019  17:48

    „Už jsou to věky, co byla v našem domě spáchaná vražda,“ reaguje Evelyn směrem k detektivovi poté, co našla ve svých oblíbených růžích kus lidského těla. A na zápletku je zaděláno. Krvavé události se odehrají i u Stappordových, kteří se vrátili na scénu, a obestírá je nejedna záhada. To Adrian má nový koníček: začíná se vyžívat v peprném odvětví. Marisol úspěšně rozjíždí svou novou agenturu, která má zprostředkovat práci služebným. Jedna z klientek, Carmen, ovšem typickou uchazečkou o práci není. Sice nesledujeme jihoamerickou mýdlovou operu, ale tvůrci se k ní vědomě přibližují, respektive utahují si z ní. A pořád je to docela dost fajn.

    • 5.2.2019  13:48

    Nemá to spád, nemá to zápletku, je to příliš sentimentální a ženské, vytýká literát Henry své mladší manželce, když započala práci nad pozdější sérií románů. Není to tak dlouho, kdy se dusila Glenn Close v úspěších svého muže-spisovatele, přitom vše bylo krapet jinak. Otřeli jsme se tehdy o literární společnost, která znevažuje ženské autorky, i o tvrzení, že za každým velkým mužem stojí velká žena. Colette psala v ich formě, sentimentálně, pod pseudonymem Willy. A pochopitelně pro svého manžela, sobeckého nevěrníka, pro kterého flirtování s jinými nic neznamenalo („Je to pro ukrácení času a zahnání nudy!“). Později začala psát sama za sebe, věnovala se i herectví a tanci, udržovala poměr s ženami. Filmové zpracování života známé francouzské spisovatelky má podtitul Příběh vášně, ovšem právě vášeň jsem z plátna absolutně necítil. A necítil jsem toho mnohem víc. A vlastně souhlasím s první větou komentáře –ačkoliv shrnuje prvotinu pozdější významné autorky: nemá to spád. Životopisný film nikdy nezestárne. Jenže většinou je to tradičně pojatá biografie s výjimečným hercem v hlavní roli. Nic víc, nic míň. To už je jakousi pravidelnou ingrediencí každoročního filmového kalendáře. Keira Knightley hraje tradičně slušně, stejně jako zbytek ansámblu, ale celkově toho ve mně moc nezůstalo. Dietní 3 hvězdy.

    • 4.2.2019  08:12

    Dean Devlin za svou kariéru „zboural“ hodně mrakodrapů a nejednou nám detailně představil americkou vlajku, coby letitý úspěšný producent ale zřejmě zatoužil po zvolání „akce“ a zkusil to i coby rejža. Debut Geostorm byl ovšem průšvih, napodruhé je to výrazně lepší. Dva kámoši si vybrali poměrně zajímavou živnost – parkují auta u luxusní restaurace, a zatímco se jejich majitelé cpou jehněčím, hoši se nezvaní mrknou k nim domů. Jak už to tak bývá, právě si vybrali hodně špatnou oběť. Na kreditce má zřejmě hodně zlaťáků, ovšem jeden z mladých flákačů v domě najde i něco jiného. A policie mu (dle očekávání) nevěří, zvlášť když chtěl někomu vykrást kvartýr. A samotný majitel luxusního domu se o mladíky sám začne zajímat. Hra kočky s myší může začít. Devlin se snaží, první polovina je hodně dobrá. Rafinovaná, napínavá, poměrně originální. V druhé půlce si ovšem sám šlape na to, co si vybudoval. Vizuál nepřekvapí, drive je pryč, stopáž je hodně přestřelená (něco přes 90 minut by stačilo a bylo by to našlápnuté), mnohé scény jsou zoufale nevýrazné a postrádají vnitřní napětí. A mocná FBI vyčkává za bránou na povolení (vážně?). Charismatický psychopat David Tennant nicméně velmi solidní. Jak říkám, první polovina je na 4 hvězdy, druhá minimálně o jednu méně. Tak si vyberte.

    • 3.2.2019  16:13

    Jsem rád, když se někdo nebojí zaexperimentovat a vsadí třeba na moderátorské duo Plodková a Havelka. Byli fajn, byli uvolnění. Rovněž mě dlouhodobě těší, že se kritici nepo*erou třeba ze Svěráků (kteří měli loni na Českém lvu nominace za scénář i režii, přitom u nedotaženého Po strništi bos se divák nezasmál, nedojal, nezasnil). Z hlasování padesátky recenzentů vzešel jako vítězný film roku životopis Jan Palach, další ceny se rozdaly rovnoměrně, prostě každý něco, nikdo nevyčníval. Silná byla kategorie Mimo kino (hornické drama Dukla 61 a sportovní dokument Pásky z Nagana). Medailonky fajn, předávající často neslyšeli dotaz, publikum se krapet nudilo a šaty Plodkové byly úžasné.

    • 2.2.2019  20:49
    Vdovy (2018)
    ***

    Rodák z Londýna Steve McQueen si udělal jméno minimalistickým Hladem i následným Studem, který nabídl pohled na všudypřítomné vyprázdněné životy. Dramatem 12 let v řetězech se pak ovšem stal tak trochu děvkou továrny na sny. Teď zklamal podruhé. Místy opravdu hodně. Vdově po šéfovi gangu jde totiž v prohnilém Chicagu o kejhák, ten ji nicméně nechal návod, jak se problémů zbavit. Vrátit balík peněz a pomoci nejen sobě do nové kapitoly života. Špinavou práci nevykoná sama, žádnou expertkou z oboru se ovšem nestane ani ona, ani další truchlící dámy. A je jedno, jestli jsou dvě nebo čtyři. Prostě to nefunguje a o nějakém zajímavém vývoji postav nemůže být řeč. Občas si sice rýpneme do současné nálady v USA, ale ani tady to není na nějaké oslavy. Jede se na jistotu, zvraty a překvapení spíš ruší. Příjemných (syrových, temných) momentů, které se vymykají, je zoufale málo (třeba ten s vozíčkářem). Prostě pár ztrápených záběrů na ovdovělé hrdinky, absolutně nulové emoce a vztahy mezi nimi a vzápětí pár milionů v taškách po snadné loupeži. Něco je špatně!!

    • 1.2.2019  14:54

    S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě za.. a vlastně od toho se mnohé odvíjí. Účast dvou známých a vážených zástupců české herecké scény je prvním dílem úspěchu. Tomu, že si cestopisný pořad drží stálou sledovanost, pak pochopitelně přispívá civilní, nevtíravý a velmi příjemný náhled do zajímavých kultur. Navíc je to krátké a funkční.

    • 1.2.2019  14:52

    Třetí série navazuje na předchozí, postupně se poměrně sympaticky dozvídáme, co všechno se po osudné střelbě událo: Rosie ležela čtyři měsíce v kómatu, řešení ledviny Genevieve máme také odškrtnuté, tudíž pár postav je pryč, nahrazujeme je novými a jedeme dál. Marisol se tak nějak nedaří vmotat mezi smetánku, nakonec spíš ani nechce, zaměstnává ji propagace vlastní knihy a přemýšlí, co by mohla dělat dál. Zatímco ve druhé sérii chyběli, vracejí se Taylor a Michael Stappordovi, kteří přicházejí s adoptivní dcerkou: docela negativní holčičkou s tajemstvím. Marisolino postavení a její charakter řeší stejně ctižádostivá Carmen, která sama ovšem randí s ženatým mužem, který má hned několik tajemství („Ždímám peníze ze žebráka!“) a nakonec bude velmi zajímavou postavou. Zoila řeší i v pokročilejším věku těhotenství, respektive pravdu o otcovství.

    • 31.1.2019  13:17
    Devious Maids - Série 2 (série) (2014)
    ****

    Vítězný tým se nemění, za což tleskám. Marisol už se nesnaží dostat svého syna z vězení, má úplně jiné starosti s blížícími se (kvapnými) vdavky, nicméně se dozvídá střípky z minulosti svého nastávajícího. Právě její nový partner, jeho služebná a celá tajemná historie jsou asi hlavní dějovou linií druhé série. Kromě ústřední čtveřice se vrací i důležité vedlejší postavy, zejména díky Rosie (a jejímu novému zaměstnavateli) i několik nových. Většiny postav se pak dotkne i gang zlodějů, který se zaměřuje na domy pracháčů, z čehož vzejde několik nemilých situací, které se linou prakticky až do samého závěru série. A vyvrcholí v závěrečném díle, kdy vybublá frustrace jednoho z členů gangu. Pravda a odhalení straší kdekoho, je to vše mile vypointované a zahrané, nepociťujeme žádný kvalitativní sešup, díly jsou vyrovnané, dějově hutné. Jedinou výtku bych měl asi v tom, že mnohé situace skončí dřív, než by mohly a měly. Prostě jejich potenciál je větší než „jen“ klouzání po povrchu. A pak tu máme pochopitelně postavy, které jsou od začátku jednorozměrné, takže si prakticky hned uděláme obrázek. Což je krapet škoda. A třeba taková Rosiina naivita začíná tím pádem krapet štvát. Naopak dál platí, že když se objeví na scéně Powellovi, je jisté, že nás čeká něco mile ulítlého. Jinak máme prostě vše tak trochu na zlatém podnose. Úplně bych přitom diváka nepodceňoval. Dál nicméně platí, že zápletky mají šťávu a svérázný humor. Sice nesledujeme jihoamerickou mýdlovou operu, ale tvůrci se k ní vědomě přibližují, respektive utahují si z ní.

    • 30.1.2019  16:06
    Pat a Mat nás baví (TV seriál) (2018)
    ***

    Maximálně jedno pousmání, jinak zoufalá snaha navázat na něco, co mělo kdysi úspěch. Nešikovní kutilové vždy volili nejbezradnější řešení, které ovšem díky nezlomné vůli zabralo. Dnes si pohledem na nové díly (které mi už nejsou nijak sympatické) myslím, že jsou to pouze dva otravní idioti. Chybí humor. A nápad. Nebo nadšení. Prostě tihle dva sahají po ještě víc nesmyslnějších věcech než dřív.

    • 29.1.2019  13:28

    Máme tady finále, které ovšem tvůrci úvodní „rekapitulací“ lehce pokazili, protože mnohé naznačili a prozradili. Kouzelná dvojka Evelyn a Adrian slaví 25 let společného života, který ovšem zasáhla velká tragédie. Marisol už zná veškeré střípky z minulosti Nicka a donutí ho přiznat, co před lety udělal. Tvůrci postupně vysypou několik zvratů, kterými nalákají na třetí sérii. Rosie se dál děsí deportace, díky Spencovi, který je ovšem mimochodem bez peněz, se ale vše vyřeší. Změny v životě Rosie se dotknou i Carmen, která dál čeká na splnění svého snu. A právě při oněch zmiňovaných změnách vybublá Tyova frustrace. Má to své chyby, ale celkově tleskám.

    • 29.1.2019  13:27

    Platí to, co jsem psal už dřív. Některé situace jsou milé, ale dalo by se z nich vytěžit víc. Prostě skončí dřív, než by mohly. Směřujeme nicméně do finále, smyčka okolo Ethanova gangu se začíná čím dál víc stahovat. To samé platí o Nickových tajemstvích. Jenže zatímco v jeho případě jde „pouze“ o budoucnost jednoho krátkodobého vztahu, v tom prvním o život Valentiny. Mimochodem i její matka má napilno: Zoila totiž prožila vášnivou noc, ale jaksi ne se svým šéfkuchařem.

    • 29.1.2019  13:24

    S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě za.. a vlastně od toho se mnohé odvíjí. Účast dvou známých a vážených zástupců české herecké scény je prvním dílem úspěchu. Tomu, že si cestopisný pořad drží stálou sledovanost, pak pochopitelně přispívá nevtíravý a velmi příjemný náhled do zajímavých kultur. Navíc je to krátké a funkční.

    • 28.1.2019  17:36

    Na válečných zpravodajích stojí velká zodpovědnost, čelí těžkým volbám. A občas zaplatí tu nejvyšší cenu. Marie Catherine Colvin zasvětila život novinařině. Neseděla ovšem za stolem, nepopíjela kávu a nezdrojovala telefonicky své články. Proslula nebojácnými výpady do válečných oblastí, na které dopadaly dělostřelecké granáty a ve kterých umíraly malé děti. Patřila mezi protřelé matadory, svědectví ze zásadních konfliktů přinášela dlouhá léta. Zohavená těla, opuštěné děti a plačící ženy pochopitelně leccos udělaly i s její psychikou, což úchvatně vykreslila Rosamund Pike, která po Fincherově Zmizelé znovu přitahuje pozornost. Její výkon nicméně tak nějak koresponduje s tím, jak vyznívá celý film: místy je naprosto brilantní, jindy nesmírně tlačí na pilu. To samé platí i pro vyznění řady scén. Některé jsou zajímavé, jiné dost mizerně uchopené, snad až teatrální. Ani finální videoreportáž z roku 2012, kterou informovala přední světová média o aktuální situaci v syrském Homsu, nemá sílu, jakou by mohla mít. Režisér Matthew Heineman se dosud prezentoval coby dokumentarista, syrskému válečnému konfliktu se nevěnoval poprvé. Nejednou mu chyběla tvůrčí jistota i tah na bránu a osobně si mě nezískal.

    • 27.1.2019  15:50
    Žena (2017)
    ***

    Björn Runge sklízel menší či větší úspěchy v rodném Švédsku, jeho kousky těšily zejména festivalové diváky, nyní se širšímu publiku představuje psychologickým dramatem jednoho manželského páru, který čeká velká událost. On je romanopisec na absolutním vrcholu, ona dohlíží, aby si včas vzal prášky na srdce. Společně odlétají do chladného Stockholmu, aby si převzal prestižní cenu, udělovanou na základě poslední vůle švédského vědce a vynálezce dynamitu. Bude ovšem Nobelova cena ve správných rukou? Nevyplují na povrch roky potlačované skutečnosti? Slavnostní ceremoniál se blíží, napětí mezi partnery roste. Lehce se otřeme o literární společnost, která znevažuje ženské autorky, dotkneme se role ženy v životě, potažmo úspěchu muže („Celá ta léta se dusíš v obřím hrnci roztrpčenosti?“). Jedenasedmdesátiletá Glenn Close odešla během své bohaté kariéry šestkrát jen s oscarovou nominací, její minimalismus divákovi vždy hned napoví, v jakém rozpoložení se nachází, jak oddanou manželkou byla a je, jak potlačuje svá přání a zájmy. Třeba to na posedmé vyjde.

    • 27.1.2019  15:39
    Kryštof - Inzerát (hudební videoklip) (2012)
    ****

    Pod nocí ukrytá, do nebes rozpitá. Když Richard Krajčo a jeho tým vyslali do éteru Inzerát, měli zase vyhráno. Další chytlavý kus s originálním textem, silnou melodií, perfektní prací muzikantů a zastřeným hlasem charismatického zpěváka. Kryštof a jejich koncerty jsou naplněné takovou zvláštní energií, jejich skladby mají sílu, což pravidelně dokazuje sborový zpěv tisíců návštěvníků.

    • 26.1.2019  19:17
    Pátrání (2018)
    ****

    Dobré, na celovečerní debut od dosavadního režiséra kraťasů dokonce moc dobré. Rýpnutí do povrchnosti sociálních sítí, kdy pohřešovaná byla mezi vrstevníky prakticky neviditelnou („Byla mou nejlepší kamarádkou!“), je trefné a jízlivé. Přijde o manželku, nyní se zoufalý otec vyrovnává se zmizením dospívající dcery. Vleze jí do soukromí a snaží se v jejím notebooku přijít na jakoukoliv stopu. Veškeré dění sledujeme jen skrze chytré telefony nebo počítačové obrazovky, kopneme si do nekontrolovatelných možností sítí, vlastně ani nemáme možnost se díky tempu a nasazení tvůrců nudit. Jen ten finální umělý zvrat mi dost nesedl.

    • 25.1.2019  13:08

    Režisér a scénárista David Lowery je úkaz. Ať už poslední Přízrak nebo drama Ain't Them Bodies Saints byly vizuálně podmanivé, extrémně pomalé, hodně meditativní a nepříliš dějové. Teď si diváckou obec možná zase trochu získal, protože natočil poměrně tradiční kus. Je sice opět velmi pomalý, ale jeho (usmívající se) gentleman se zbraní ruce vykrádající banky a následně prchající z vězení, má jistý divácký potenciál. Na jedné straně staromódní rozlučka jedné herecké legendy, na té druhé nic nového nebo nedej, bože, originálního. S postavami se nelze moc ztotožnit, emoce jsem docela postrádal. Loučící se Redford má dál charisma na rozdávání. Každopádně, díky, těch několik dekád bylo moc fajn. 65%

<< předchozí 1 2 3 4 40 79 118 157
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace