Lima

Lima

Libor M.

Česko

3255 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 17 33 49 65
    • 16.2.2019  12:18

    Na rozdíl od Fisherova filmu je tohle volné pokračování takové mrtvolně statické. Drtivé většina stopáže se line v nijak zajímavé konverzační rovině, egyptská linie (podivné nakašírované barevné kulisy) je tady dost odfláknuta a spíchnuta dvěma lokacemi. Akt msty podivně zafačované mumie, která se zde zjeví až 20 minut před koncem, je dost rutinní, ačkoliv se to Carreras snaží přikrášlit ve dvou scénách zlověstně se vznášejícím mlžným oparem. To i o 30 roků starší mumie měla zlověstnější grády. Co si ale bohužel zapamatujete nejvíc, je příšerné herectví dvou postav – Jeanne Roland je úplně bezkrevná, bez uvěřitelných emocí, zmůže se jenom na diblíkovské culení a Fred Clark v roli ziskuchtivého podnikatele příšerně přehrává, že ruinuje každou scénu, ve které se objeví. Slovy Miloše Kopeckého – já být režisérem, tak bych ho s chutí „udělal nezaměstnaným“ :o)

    • 14.2.2019  20:54

    Krásná, tvůrci filmu nezamýšlená facka naším současným filmovým tvůrcům, kteří pořád brečí, že nemají peníze na natáčení a když už teda je seženou a něco sesmolí, tak to jsou převážně samé sračky. Tady je důkaz, že o penězích to není – stačí jen nápad, vizi a šikovného řemeslníka. Skoro 90 minut je jako 10, má to napětí, má to zhruba ve druhé třetině nečekaný zvrat, prostě, jak se v poslední době přesvědčuju, tak Dánové jedou!

    • 12.2.2019  19:38
    Mumie (1932)
    ***

    První půle lepší té druhé. Entrée Borise Karloffa je znamenité. On byl nesmírně charismatický typ, věděli to i filmaři, proto detailní záběr jeho tváře – ten samý – je zde několikrát zopakován, i s těmi blyštivými zlověstnými oči, nádhera se na to dívat (musel jsem si ten zlý pohled uložit jako wallpaper na PC :o) Druhá půle je strašně uspěchaná a strašně zkratkovitá, jakoby se tvůrci snažili to nacpat na co nejkratší stopáž. Jedna z hlavních postav tady zemře, ale nic z toho nevyplývá, nikoho to evidentně moc netrápí. Věci se tu dějí příliš překotně a Edward Van Sloan hraje Dr. Mullera hrozně špatně. Ačkoliv staré filmy miluju, jenom proto jim nebudu nadržovat. Celé je to dost naivní, vedle takového Frankensteina to ve srovnání moc neobstojí. Na druhé straně, dlouhý němý flashback je působivý, a je tu prostě ten Karloff, ten to drží nad vodou, machr, pravá ikona.

    • 11.2.2019  21:32

    Psal jsem to již u jiného jejich filmu, ale zopakuju to. Proklet budiž den, kdy Lou Costello uvěřil, že je dobrý komik, nebo že by snad měl nějaké herecké nadání. Tady se opět trapně pitvoří, neustále háže přímé pohledy do kamery, aby jako zvýraznil „joke“, který právě udělal. Je to fakt utrpení ho sledovat. To jeho parťák je na tom o dost lépe, jeho projev je spíše tlumený a jakoby nad věcí toho, který je z té dvojice chytřejší. Jinak tenhle „wannabe“ slapstick typu Laurel a Hardy, stejně jako Costello, není příliš vtipný, i když dva, tři dobré nápady se tu najdou. Ale úplně to zatratit nemůžu, má to nádherné, klasické, staromódní egyptské kulisy (celé se to točilo v ateliéru) a na nich se teda mé oko popáslo. Ale do příště se teda dvakrát rozmyslím, jestli ještě s dvojkou Abbott – Costello budu ztrácet čas. Snad jenom proto, abych pochopil, proč to byl na přelomu 40. a 50. let tak velký fenomén.

    • 17.1.2019  21:45
    Bodyguard (TV seriál) (2018)
    ****

    Během všech šesti dílů 4 úžasně zkomponované akční scény, od třetího dílu zvraty jak na běžícím páse a hlavní záporák byl u mě až na posledním řádku v seznamu podezřelých, fakt jsem ho neodhadl (ale možná jsem jen natvrdlý). Super dlouhá scéna s výbušnou vestou v posledním díle je něco …… něco tak bizarně napínavého, že se vám skoro nechce věřit vlastním očím. Ale v dobrém slova smyslu, mělo to říz, prostě jsem se skvěle bavil. Richard Madden si to neskutečně dával, profik každým coulem, ministřin pejsánek a uzlíček nervů v jednom. Byl fantastický! Celkovou pětihvězdu nedám jen proto, že jsem v samém závěru vůbec neuvěřil náhlému přerodu jedné z postav do absolutního zla, vzhledem k předchozímu průběhu, tomu jak se prezentovala, co jsem z ní cítil (ti co viděli, asi tuší). Tady už to se snahou překvapovat tvůrci přepískli.

    • 16.1.2019  22:13

    Scenáře nikdy nebyly Fulciho silnou stránkou, ale realizátor vizuálně podmanivých scén byl mistrný. Příběh je taková melodramatická mýdlová bublina, trochu naivní a trochu psychedelická (jo, to LSD tehdá tak hodně frčelo :o). Spiknutí, okolo kterého se to celé točí, je trochu na hlavu postavené, závěrečné odhalení nemá vypravěčskou sílu, ale jinak film nabízí dostatek bizarních momentů, aby upoutal pozornost. Všechny ty optické hrátky, skvělý timing scén (varhany!!), občas příjemné erotické dusno (sexuální revoluce tehdy na vrcholu), navíc Fulci perfektně dokázal pracovat s ženami a ženským tělem, většina jeho filmů měla nějakou silnou ženskou představitelku, tady to je podobné. Hodnocení tak na pomezí, bylo to příjemné, ale za půl roku na to asi zapomenu.

    • 1.1.2019  22:39

    Má to několik magických momentů, které dokazují, že mladej Svěrák je fakt dobrý režisér, oceňuji pohled na válku dětskýma očima, ale ten příběh je příliš rozháraný. Chtělo to nějakou jednotící linku, příběh strejdy Vlka, který to celé vyprávění měl tmelit, není tak nosný, aby utáhl celý film. Je to škoda, fakt jsem ten film chtěl milovat.

    • 1.1.2019  01:16

    Křiklavý název a synopse lákaly na mnohé, těšil jsem se na vysokooktanovou napínavou podívanou a dočkal jsem se…. hlemýždím tempem vyprávěnou konverzačku, s jednou kratinkou minutovou honičkou a jedním výbuchem auta. Sice zdánlivě film nevýznamného Arthura Ripleye, ale ve skutečnosti v pevné režii Roberta Mitchuma, který si i napsal příběh a opět ukázal, jaký je bourák (nic proti, byl to fakt borec), vedle něhož jeho skutečný bratr vypadá spíše jako teenagerský syn, minimálně o 25 let mladší, s trocha přitroublým výrazem. Tady fakt herecká schopnost jednoho, vedle herecké „neschopnosti“ druhého byla jak pěst na oko, člověk by ani neřekl, že jsou opravdu sourozenci. Ale jinak nic proti, hezky se na to koukalo, ale čekal jsem o dost víc, vzhledem k tomu, jak byl ve Státech film úspěšný. Nejzajímavější na celém snímku je potom fakt, že mu vzdal hold samotný Bruce Springsteen ve svém ´Thunder Road´.

    • 30.12.2018  00:04

    Velmi slabí Coeni, snad si do budoucna vybrali tu slabší chvilku. Příběhy úplně bez pointy, zbyde jen rozkošné ustřelování prstů v první povídce, nádherná příroda v příběhu s charismatickým tulákem Wattsem a sem tam nějaký typický coenovský vtípek, ale je jich tu opravdu pomálu, že by se daly na prstech jedné ruky dělníka na pile spočítat. Co na Coenech obdivuji nejvíc, ten kousavý, sžíravý ironický humor, ten tu skoro vůbec není. Pátá nejdelší povídka je pak skoro k nevydržení, nikam nesměřuje, je to jen takové placání do větru a musím to znova opakovat, ÚPLNĚ BEZ POINTY.

    • 22.12.2018  14:07

    Aneb jak jednou pronesl Tomáš Hajíček z Krucipüsku - člověk je plíseň Světa, plevel a parazit na přírodě, ze které jenom tyje a trhá jí na kusy, ale nic jí nepřináší. Jednou na to dojede, už se to pomalu ukazuje.

    • 15.12.2018  13:13

    Na Oscarech to asi ostrouhá, vzhledem k divácké ignoraci a politice, kterou v posledních letech Akademie nastolila, ale pro mě je tohle FILM ROKU. Technicky nesmírně precizní podívaná a zároveň emocionální jízda, která v poslední třetině vyvolává husí kůži po těle. Vlastně dlouho nepamatuju, kdy by mě nějaký film s vědeckým základem takhle uzemnil. Snad Zemeckisův ´Kontakt´, před dlouhými dvaceti lety. Gosling jako muž, který musí emoce potlačovat a uvažovat chladně a racionálně, jinak by nemohl dělat svoji práci, je herecky naprosto přesný. A na opačném pólu Claire Foy jako gejzír emocí, Hurwitzova hudba pak energická a intimní zároveň. Tohle bude chlouba mé blu-ray sbírky. ___ PS: Bohužel se mezi námi najdou takoví duševní mrzáci, jako "největší hororový expert" Psychor, kteří sprostým způsobem znevažují lidský čin, vykoupený potem a krví. Já nevím, nemohla by tahle individua třeba vychcípat, ať nám neotravují vzduch?

    • 13.12.2018  01:13

    Jak je vidno, všechno, na co šáhl Val Lewton, nebylo vždycky pozoruhodné. Tohle je jenom parazit na skvělém prequelu. Hrdě to nosí v titulu jméno Kočičích lidí, ale o ně tam vůbec nejde, ani se tam nezmiňují, v titulu jsou pouze proto, aby se film lépe prodal. Návaznost to má jenom v hlavních postavách, ale děj jakoby vůbec nereflektoval předchozí dění, i prostředí je úplně jiné. Sice se to občas hezky dívá (působivé vyprávění staré dámy, krásné kamerové záběry zasněžené krajiny, vzniklé v ateliéru), ale jinak to, na rozdíl od prequelu, postrádá atmosféru a kamerové hrátky se světlem a stíny. Plus ta malá holčina - hraje tak strojeně a nepřirozeně, že to úplně ruinuje filmový zážitek.

    • 10.12.2018  20:59

    Tyhle staré horory mají pro mě tak velké kouzlo, radost se dívat. Ano, synopse je velmi, VELMI naivní a z bulíkovského chování Olivera si zřejmě ukroutíte krk. Ale pro tu úchvatnou černobílou kameru, kdy většina scén se odehrává v příšeří, jen za jemného světla rozpáleného krbu, či pouličních lamp a kdy kamera fantasticky pracuje s obrazem, jeho nasvícením a působivými scény, tak jen kvůli tomu tomu stojí za to film vidět. Nemluvě o parádní scéně v krytém bazénu, kdy se zde vytváří pocit jakéhosi neznámého nebezpečí, které je přítomno uprostřed zvlněného světla vln, odrážejícího se na stropě. Žádné monstrum nevidíme, pouze slyšíme slabý vrčivý zvuk a tvar stínu, který prochází po stěně a schodech. Krátká, subtilní scéna a přitom tak působivá. Pro mě je ikonickým momentem kinematografie 40.let, srovnatelném snad jen se sprchovou scénou ze Psycha.

    • 10.11.2018  20:55

    Nejslabší ´Hammer´, co jsem viděl. Ta synopse – stará dominatní ježibaba vězní v domě bejvalku svého zemřelého syna, a skrze modlitby a hladovky se jí snaží přinutit k pokání – není úplně marná, je celkem originální, ale to by rejža nesměl bý takový packal. Absolutně neumí dát scénám napětí, je vám úplně jedno, co se stane v příštích minutách, hercí připomínají spíš absurdní panoptikum. Ani ten konec pan režisér neumí vyhrotit, ačkoliv se k tomu vybízelo. A hlavně – má to příšernou, PŘÍŠERNOU hudbu, která se absolutně nehodí k dění ve filmu. S nadsázkou řečeno, jako byste do Studia kamarád pustili hudební podmaz od ´Cannibal Corpse´, tady to jsou zase kolovrátkové trylky jak z Matějské pouti.

    • 10.11.2018  20:54

    Polanski na čtvrt plynu. Je to pěkně zahrané, Eva Green správně tajemná, jak to ona umí nejlépe, ale jinak je takové mdlé, s úplně jalovou pointou. Z úcty k panu režiséru slabší 3*. Ale vzhledem k jeho věku a zásluhám asi má právo na takové oddychovky.

    • 8.11.2018  19:45

    William Castle dělal opravdu zábavné filmy a ani nevadilo, že to byly takové deriváty Hitchocka, včetně těch na sílu šokujících point, která tady taky nechybí. A musím říct, že ta byla asi jedinou slabší chvilkou filmu. Ne, že by nebyla překvapivá, ale čekal jsem v závěru jiné směřování děje. Jestli čekáte nějaké šokující momenty, tak se spíš obraťte jinam, i když se tu pár hlaviček sekyrou odsekne, ale všechno se děje mimo záběr kamery, nebo v jednom případě v milisekundě, takže něco na způsob bodání nožem ve Psychu opravdu nečekejte. Joan Crawford pak zahrála fantasticky, fan-tas-ticky, každou scénu si ukradla pro sebe, i když její filmová dcerka se vedle ní neztratila. Můj čtvrtý film od Williama Castle a asi nejslabší, ale pořád velká zábava.

    • 30.10.2018  08:42
    Mars (2018)
    *

    Víte, jak se zde, na csfd, uměle navyšujou procentuální hodnocení filmů? Úplně jednoduše. Nejlépe tak kolem třetí hodiny v noci, aby si toho nikdo nevšiml, během dvaceti minut nahodíte 3 pětihvězdičkové komentáře, pěkně za sebou, z čerstvě založených profilů, z nichž každý má na kontě pouze jeden jediný komentář. Že by se diváci filmu Mars, či snad fanoušci Benjamina Tučka zcela náhodou, ve tři v noci sešli, zcela náhodou si pozdě v noci založili účet s počtem hodnocení kolem 200, aby mohli slovně hodnotit a první koment, který napíšou, bude k filmu Mars a všichni se v hodnocení shodnou? A zcela náhodou se sešli během dvaceti minut po sobě? Ne, vážně. Já jsem noční pták, a tohle mi dnešní noc nemohlo ujít. Je to hrozně vtipný a jenom si kladu otázku a měl by si jí položit i pan Benjamin Tuček, nebo jeho příznivci - Má tuhle šaškárnu zapotřebí? :o)

    • 29.10.2018  08:23

    Zajímavý Fulci. Žádné giallo podřezávačky se zde nekonají, žádná perverze :o), jak by mohl název napovídat. Pouze celkem zajímavý, až „vertigovský“ příběh a spousta vkusné erotiky, která byla v době vrcholící sexuální revoluce v kinech žádaným artiklem a trendem, a Fulci se s ním svezl. K zápletce by asi hirnlego řekla, že „žena je největším zlem na Zemi“, každopádně je trošku naivní, předčasné přiznání padoucha až příliš ochotné, ale konec, ač byl až moc zkratkovitý, tak potěšil. Barvičky byly krásné, spousta, spousta záběrů opravdu cool a pan režisér si tradičně zahrál miniroli kriminálního laboranta.

    • 26.10.2018  23:32
    Homicidal (1961)
    ****

    Po skončení filmu zahlásila moje maminka, velká filmová fanynka „To bylo ještě lepší, než od Hitchcocka!“ Nevím, tak odvážný bych v tvrzení nebyl, nicméně místním kritizujícím – zkuste se oprostit od nesmyslného srovnávání a musíte uznat, že William Castle odvedl dobrou práci. Twist na konci mě fakt překvapil a to se považuju za poměrně bystrého diváka (a taky jsem si dopředu o tomhle filmu nic nezjišťoval, tak proto) a některé vizuální vtípky, jako to uvození 50-ti sekundovou přestávkou na opuštění kina před vypjatou scénou, mě fakt pobavily. Chtěl bych být v té době na premiéře a slyšet ten divácký výjev úžasu při odhalení :o) V roce uvedení prestižní časopis Time zařadil Homicide mezi 10 nejlepších filmů roku. Budiž mu přáno.

    • 19.10.2018  00:09

    Film, i podle plakátu, se snaží pasovat sebe do jakési parodie na slavný obraz Granta Wooda ´American Gothic´ z roku 1930. Pokouší se, skrze praštěné přerostlé „děti“ Roda Steigera, hrát na odlehčenou notu, ale ty děti jsou zahrány tak blbě, a celé je to tak absurdní, že se to nedá brát vážně. Od útoku na Jeffa, zhruba půl hodiny před koncem, se to úplně dramaturgicky rozpadne a zbude jen obskurní výjev pošahaných lidiček, s těžko akceptovatelnou přeměny hlavní hrdinky, navíc strašně, přímo děsivě blbě přehrávanou. To divadelní herectví matadora Roda Steigera jakoby patřilo do úplně jiného filmu. Úplný filmový zmar.

    • 14.10.2018  22:17

    Velmi zajímavý film, s fantastickou atmosférou zapadlé vesnice uprostřed zasněžených hor. Vynikající je nečekaně poklidná, emocionálně nevyhrocená scéna setkání kapitána s vrahem, jenom jsem labužnicky pomlaskával. Ale tím pozitiva končí. Opravdu nemám rád, přímo nesnáším, když se pro potřebu filmu zabíjejí živá zvířata, jako se to děje zde. Ne žádně umělé figuríny, ale opravdu živé bytosti. Vlka a drozda jsem ještě překousl, tam to nebylo tak zřejmé, ale uříznutá hlava husy na konci, s ještě klepajícím se tělem v posmrtné křeči s odkapávající krví, to už je na mě moc silná káva. Něco tak otřesného jsem zažil již dávno, při Deodatově ´Cannibal Holocaust´, kde se in natura porcuje chudák želva. A tady to bylo podobné. Natočení žádného filmu neospravedlňuje zabití živé bytosti, jenom proto, aby scéna vypadala efektně. Žádného! Bez * hodnocení.

    • 13.10.2018  21:47
    Neviňátka (1961)
    ****

    Film velmi silný v detailech, v jednotlivostech, ale ne tak přesvědčivý v celku. Je tu několik opravdu vynikajících, strašidelných scén, které vyvolají mrazení v zádech, ale mám takový pocit, že to, k čemu celý film směřuje, nemá tak emocionálně drtivý dopad, jak by se z předchozího průběho mohlo stát. Prostě přijde konec a „…hm, to je všechno?“. Jinak ale fajn. Plusem je jednoznačně neurotický výkon Deborah Kerr, ten uzlíček nervů jsem jí sežral i s nitěma, obě děti hrají také dobře a všimněte si, jak jsou v detailním pohledu jejich tváře jemně podsvětleny, aby se zdály zřetelně zlověstné. Tady Freddie Francis, pozdější to slavný ´hammerovský´režisér, společně s hrou stínu v potemnělých místnostech, odvedl skvělou práci. Za ty občasné zimomřivky (hra na schovávanou!) a znepokojivou atmosféru dávám silné 4*.

    • 9.10.2018  22:45

    Hororem bych to určitě nenazýval, spíše takovým thrillerem, který až na dvě scény citelně postrádá dusivé napětí. Ale to by nevadilo, je tu ale jeden problém – nečekaný dějový twist, který je sice zrežírován působivě, ale staví na hlavu vše předešlé a postrádá jakoukoliv logiku. Stejně jako pointa a smysl počínání hlavní postavy, ty se bohužel s hloupostí twistu vezou do samotného lehce vygradovaného závěru. Je to fakt škoda, v první půli měl tenhle film našlápnuto opravdu „hitchcocovsky“, ale skončil jako úplné béčko.

    • 9.10.2018  00:16

    Jeden z prvních hororů (dokonce jsem někde četl, že úplně první), který přinesl téma reinkarnovaných čarodějnic, které vždy o sabbatu obětují nevinnou dívku, aby si prodloužily věčný život. V Itálii přímo na tenhle film zareagoval Mario Bava svojí Černou nedělí a odstartoval tam populární vlnu gotických hororů. Příběh sice není bez chyb. Padouch a oběť jsou od začátku přímo dáni (což nešťastně prozrazuje i dobový plakát k filmu), ale ta atmosféra je k nezaplacení. Krásné kulisy zchátralých domů města posedlého satanismem, hustá mlha se převaluje nízko nad zemí, nechybí zlověstná podzemní kobka a krásný pochmurný hřbitov s obřími kříži. Hudba zajímavě střídá jazzové pasáže s hororovými symfonickými, podepřené sborovým zpěvem. Zajímavé je, jak se zde opakují scény při obou návštěvách prokletého města – ty stejné pohledy občanů, ty stejné rituální prvky a všechno to směřuje k nevyhnutelnému. Konec je fakt paráda, výborně graduje, z kříže šlehají plameny a do toho zlověstný zpěv sboristů. Christopher Lee je bůh (jako obvykle), i když tady hraje spíš druhé housle, jednoznačným trumfem je Patricia Jessel, démoničtější čarodějnici byste těžko hledali.

    • 6.10.2018  00:37

    Criterion blu-ray projekce. Tarantinův inspirační zdroj. Neskutečně strohá, emocionálně chladná podívaná. Yates vždycky dělal takovéhle filmy, i ten slavný Bullitt byl vlastně takový, ale tam skrze McQueena aspoň nějaké emoce protlačil a měl několik nezapomenutelných scén. Tady jsou dvě loupeže banky, z nichž jedna trvá asi minutu, druhá na začátku filmu je mrazivě chladná, provedena se stoickým klidem, opravdu povedená, ale tím pozitiva končí. Všechno zde probíhá s takovým klidným ksichtem, i ti herci deklamují staticky, Mitchum je tu vysloveně jenom do počtu, jeho hra „na obě strany“ je vám vlastně celkem šumafuk, stejně jako strasti mladého překupníka zbraní. 100 minut stopáže se rozplyne jak pára nad hrncem, bez zapojení diváka do děje a to je vzhledem ke kultovnímu statutu, jako ten film má v zámoří, docela zklamání.

    • 2.10.2018  21:15

    Od snímku, který je nejoblíbenějším filmem a největším inspiračním zdrojem Nicolase Windinga Refna, jsem přeci jenom čekal více, než vyšeptalou gangsterku o soupeření tokijských gangů a stavovské cti :o) Prvních cca 40 minut (což je zhruba polovina stopáže) se tady toho opravdu moc nestane, mimo to, že se zde dva gangy přetahují o vliv, všechno podstatné jsme už viděli v mnoha jiných filmech. Dost často pro mě nepochopitelně se ustřihne náhle scéna uprostřed dění a přijde další, jakoby v tom měl střihač zmatek, každopádně zmatek v tom má divák. Co teda musím částečně pochválit, je vizuální stránka. Dokud se děj točí v Tokyu, volí režisér zajímavé strohé kompozice s pře-krá-sný-mi barvami, radost pohledět, ani kulisy nejsou k zahození (ten konec!), ale pasáž ze zasněžených hor není moc zajímavá a suma sumárum, ten film vyjma kamery mnoho zajímavého nepřinese. __ PS: Bluntman tady blábolí cosi o úprku před vlakem coby falickým symbolem. Prosím, tahle scéna trvá asi 4 vteřiny a vlak v ní skoro vůbec není vidět. Ti filmoví teoretici jsou opravdu občas blázni :o)

    • 21.9.2018  21:08
    Divočina (2014)
    *****

    Nádherná příroda, charismatická holčina, Simon a Garfunkel, smysluplný příběh a emoce. Kdybych měl zavzpomínat na typově a žánrově podobný snímek, tak naposledy jsem si takhle užil před jedenácti lety Pennův ´Útěk do divočiny´. Tam měl sice hlavní hrdina jiné motivace, ale něco měli oba společné – hledali sami sebe v nádherné, očišťující krajině. Ze zečátku jsem se moc nechytal, náhlé střihy působily trochu zmateně, ale s přibývajícím časem mě to neskutečně zaháčkovalo. Hlavní postavě jsem rozuměl, záviděl její odhodlání se sebou něco dělat a jsem strašně rád, že Vallée nesklouzl k laciným berličkám, že některé scény, které mohly sklouznout do fatálního konce, se vyřešily jiným způsobem a klišé obloukem obešly. A to, jak Vallée pracuje s flashbacky, to je přímo mistrovská práce. A hlavně Reese – do role dala všechno, sama si to i zprodukovala, holka já tě obdivuju! Reese je prostě talent od boha, stejně jako Vallée, ještě jsem od něho neviděl špatný, ba i jenom průměrný film.

    • 16.9.2018  02:54

    Jakoby Jodorowsky zplodil dítě s Panosovým tatínkem Georgem. Film rozhodně osobitý, svůj, obrazově působivý, od člověka, který má vizi. Zajímavá barevná paleta, funkčně použité filtry, ale zejméně v první půli (kterou tady mnozí kritizují, ale mě se líbila víc) překypující atmosférou a pozoruhodnými obrazovými nápady, vše podmalováno jedinečným zvukovým doprovodem. Druhá půle je grindhouse řezničina, nekompromisně přímočará, jednoduchá, ale pořád si zachovává vizuální svébytnost. Pološílený Cage je castingový triumf, Riseborough má ve své zajímavé, netuctové tváři cosi magického a Roache je charismatický padouch, zároveň však až žalostně komická figurka a tohle herecky uchopit není snadné. Mandy je pozoruhodný film, není pro každého, pro mainstream už vůbec ne, ale tluče srdcem tvůrce, který není tuctový a miluje vyprávět jednoduché příběhy skrze atmosférické obrazy.__PS: Po 2.shlédnutí jsem si to užil ještě víc. Tenhle film se tak vymyká 99% filmové tvorby, a přitom není hloupý, že smekám klobouk. Celosvětovým nadšeným ohlasům kritiků (aktuálně 8,2 na Metacriticu) se nedivím (a Cosmatosovi je ze srdce přeju).

    • 7.9.2018  05:31

    Scénář průměrný, někdy až přihlouplý. Příběh nenudí, ale nestrhne, Argentovo viuální kouzlení se tady nekoná, mordy nejsou nijak sofistikované, jak u něho bývá zvykem. Po zhlédnutí jeho dvanácti zásadních filmech mi Argentův kult zcela uniká a mám už jasno, že osobitý Fulci ve srovnání s ním u mě jasně vede.

    • 23.8.2018  22:23

    Obrazově opravdu krásné, ale příběhově a pointou tak hloupé, až to práská dveřmi. Argento měl cit pro kompozice, ale psal - až na vzácné vyjímky - samé scenáristické zmetky.

<< předchozí 1 2 3 4 17 33 49 65
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace